DoporučujemeZaložit web nebo e-shop


                 O nás           

  

Ve čtrnácti mi rodiče koupili bezpapírovou fenku německého ovčáka Bellinku a ta
byla s námi krásných deset let.
Poslední dva roky byla hodně nemocná a když umřela tak už jsem žádného jiného
psa domu nikdy nechtěla.
Jenže nikdy neříkej nikdy!
Snad každý komu někdy v životě umřel jeho milovaný čtyřnohý přítel a kamarád
zná takový ten zvláštní pocit prázdnoty na který nepomáhá ani rodina ani práce
ani čas. Jen to jediné......
V srpnu 2003 jsem si domu přivezla štěně labradorského retrievera a protože jsem
nechtěla opakovat stejnou chybu po druhé, pořídila jsem si fenku s rodokmenem a
bláhově si myslela, že pokud bude fenka ,,papírová" mám zaručené její zdraví.!
Od malička byla velmi divoká, temperamentní a na chvíli se nezastavila. Pořád
musela něco kousat, škubat, tahat, nosit, ale hlavně NIČIT! boty, oblečení,
omítku, tapety, auto, rozkousala si všechny hračky, deky, vodítka......
V osmi měsících, kdy fena vítězně lehávala v mojí posteli a táta ji naháněl před
barákem bylo rozhodnuto, že se musí něco změnit! Díky Danušce Doležalové jsem s
ní začala jezdit na cvičák a po složení ZOP i na lovecký výcvik k p.Horáčkovi.
.....uplynulo pár let, z Darky je šampion práce, ze mě myslivec a ani ve snu by
mě tenkrát nenapadlo, že mi to malý, smetanový štěně může takovým způsobem
změnit život a nejen mě.....